Sídlo Galadriel

Slíbil jsi to - 1. díl (SB/SS)

19. září 2010 v 13:49 | Galadriel |  Slíbil jsi to
1 část cyklu. Práce skvělé autorky Maizeen. Uvěřejněno samozřejmě s jejím svolením. 
Tuhle část najdete i na jejím blogu, odkaz v menýčku. Nutno podotknout, že se jedná
o její první slashové dílo. Podle mě, velmi dobře a hlavně čtivě napsané. Já vám
nemohu už popřát nic jíného, než krásné čtení :-)


Slíbil jsi to


Severus seděl na druhém konci stolu. Zahlodán do svého pitomého učiva a nevnímal okolí. Ani žádostivé i zklamané pohledy svého přítele. Slíbil mi to. Zklamal. Proč?! Já ho miluju! Proč mi to udělal!? Smutek muže v tmavém stejnokroji se nemohl rovnat žádné touze ani zklamání v jeho životě.
"Siriusi Blacku, ty špíno rodiny, okamžitě si běž umýt ruce a obličej. A nevracej se, dokud je nebudeš mít čisté." rozčílila se na jeho černýma rukama Siriusová matka."
"To je knír, mamá. To tmavé pod mým nosem." odpověděl v klidu Sirius Black. A dál pozoroval mladíka na druhém konci stolu. Severus si zrovna pročítal Dějiny čar a kouzel. Jak může tak v klidu sedět, když on trpí.
"To mě nezajímá, padej si umýt ty ruce a obličej. To je příkaz!"
"Ano, mamá." mladý Black se zvedl a odešel do koupelny. Umysl si ruce a několikrát za sebou i obličej a krk. Pulzujícímu trhání v rozkroku to však nezabránilo. Jak po něm toužím. Přitisknout ho k sobě a cítit na svém těle. Jeho slaný pot a vůni ibišku, jež používá jako mýdlo při koupeli. Chtíč a dravost jeho úst... Bože! Proč mi tak mučíš? Nádech a výdech, nádech, výdech... Kruci!
            Vyšel z koupelny a zamířil zpět do jídelny. V předpokoji se zarazil. Severus právě mířil proti němu. S knihami pod paží a ladným tichým krokem mířil z jídelny do svého pokoje. Samozřejmě. Sirius se podíval do všech stran, jestli nikdo nešel a postavil se do dveří mezi předpokoj a chodbu. Severus chtěl projít, ovšem nemohl. Pohlédl na něj. "Co chceš, Sirie?"
"Není to jasné, Severe? Chci tebe." Sirius ho popadl za paže a stáhl do kouta chodby. Přitiskl se k němu. "Kde jsi byl včera večer? Slíbil si, že přijdeš?"
"Usnul jsem."
"Já se z tebe zblázním. Chci tě, Severe. Potřebuju tě." Severus ho objal. Zašeptal mu svým tichým hlasem: "Víš, že to nejde. Nesmíme. A i kdyby, nechci." Sirius jeho slova ignoroval. Pozoroval, jak stáhl rty do tenké linky a nakrčil čelo. Miloval jeho čelo. Miloval jeho rty. Miloval vlastně vše, co bylo spojeno s ním. Na vrásku, jež mu na čele naskočil vtiskl něžný polibek. Jazykem obtáhl její rys a odtáhl se. Severus ztuhl. Svýma temnýma očima vykresloval ve své duši obrys jeho rtů. Tělo se napjalo vzrušením. Úd ztopořel a volal o vysvobození. Vysvobození v jeho náručí. Nemohl za reakci svého těla. Nemohl za svou touhu. Vrhl se na něj a začel jej náruživě líbat. Sirius sotva lapal po dechu. Přitahoval si ho k sobě stále více. Až ho přimáčkl do kouta a začal mu rozepínat opasek. "Ne." pronesl mezi polibky mladý Snape. "Čekám tě ve svém pokoji." pošeptal mu mezi polibky. Sirius jej pustil, tělo rázně zaprotestovalo. Pomohl mu zvednout knihy. Počkal, než se upraví. Snape na něj upřel vyzývavý pohled a odešel do patra. Sirius zamířil do jídelny, vzal si jablko a odešel. Potichu stoupal po schodech, aby nebudil pozornost. Zahnul od malých hlaviček domácích skřítků do prava k černým růžím, až k pokoji s nápisem "Pokoj pro hosty". Otevřel dveře pokoje a rozhlédl se. Kašmírový klín závěsu na okně vlál ve větru z průdušných starých renesančních oken. Dvoulůžková postel pro hosty byla z mahagonového dřeva. Holé zdi mu připomínali temnou, chladnou kobku Azkabanského vězení. Ovšem nikdy tam nebyl. Vešel dovnitř. Dveře otevřené dokořán pouštěli trochu světla do místnosti. Rozhlédl se po pokoji. Severus tu nebyl. Zase si z něj vystřelil! Pomyslel si. Zase zradil. Ucítil, jak mu někdo dýchá za krk a rozepínal opasek u kalhot. "Jsi tak krásný, když jsi vzrušený." pošeptal mu Severus. Zavázal mu oči a postrčil ho na postel. Pak odešel, aby zavřel dveře a zamkl. Mladý Black znovu pocítil jeho ruce na svém těle. Rozepínal mu vrch stejnokroje a stáhl ho dolů. Dotýkal se ho na hrudi a břiše. Rty mu přejížděl po břišních svalech, až Sirius jen lapal po dechu. pocítil náhlou touhu po naplnění, jakmile známá ruka našla bod jeho vášně a touhy.
            Severus mu stáhl kalhoty a spodní prádlo. Všiml si, že je vzrušený. Dělalo ho to spokojeným. Může mu nabídnout vášeň, on může prožívat touhu po něm, ale lásku mu slíbit nemohl. Lásku zaslíbil jiné. Lili. I když ji urazil, pořád ji miloval, i když ona jeho ne. Sirius zalapal po dechu, jakmile ucítil Severovi rty u svého kopí. Chtěl se ho dotýkat. Ale ještě víc ho chtěl cítit v sobě. Naposledy ho políbil na rty a obrátil na břicho.
            Milovali se snad hodiny a hodiny. Když pak leželi znaveni vedle sebe a Sirius svého milence objímal a hladil po rameni, promluvil: "Dneska se něco změnilo. Jako kdybys mě chtěl dohnat na samý okraj šílenství, ale ty sám si z toho nic neměl." Severus se od něj odvrátil. Měl pravdu. Cítil se vinný, ale zároveň svobodný. Chtěl, aby Sirius zažil vyvrcholení jako dárek na rozloučenou. "Bylo to naposled, Sirie. Už se to nesmí opakovat a taky nebude. Chci, aby sis to pamatoval, než odejdu."
"Ne!" vykřikl mladý Black. "Já to nedovolím! Kam chceš odejít? Proč?"
"Matka mě bere do Krumvalu. Potom už nebudu moct se s vámi stýkat." Sirius byl v šoku. Takže on ho opravdu opouští? Jen tak? Z ničeho nic?! Vždyť slíbil, že budou spolu! Slíbil mi to! Kéž by tak mohli utéct? Ale kam?
"Utečeme." vůbec si neuvědomil, že to slovo vyřkl. Severus ztuhl.
"Zbláznil si se?" vyjekl Snape. "Tobě snad přeskočilo." sevřel ústa do jemné linky, nakrčil čelo a vysunul svůj krásný velký nos dovrchu. "Jen slaboch může utéct. Já slaboch nejsem." Měl vztek, ale jeho mladý naivní milenec byl zklamán. Proč útěk tak odsuzuje? Leda by ho už nechtěl vidět.
"Možná, že jsem slaboch. Otázka však zní, miluješ mě?" Severus se zarazil. Otázka, na kterou znal odpověď. Musel mu odpovědět, i když nechtěl. Nechtěl ho zranit. Ale musel. Jinak by ho nepustil.
"Jsi moje děvka. Špína rodiny Blacků. A matka nechce, abych se s tebou stýkal a já taky ne." Nastalo hrobové ticho. Ani jeden se nepohnul. Sirius litoval svých slov, ovšem nedala se vzít zpět. Tvář mladého naivního Blacka se ztratila za kamennou maskou bolesti, vzteku a ponížení. Přiblížil se k Severusovi napřáhl pěst a srazil Snapea na zem. Přerazil mu nos. Severus ztratil vědomí.

Sirius však nic nebral na vědomí. Otočil se na podpatku a se slzami v očích utíkal vzhůru do svého pokoje. Práskl dveřmi, vytáhl kufr zpod postele a hodil do něj první várku svých věcí. Tak děvka. Já mu ukážu! Ten bude litovat, že mu takhle ublížil! Už nikdy.
"Tady už nemůžu zůstávat. Jediné co mě tu kdy drželo, je pryč." Zbyla jen nenávist. Ale kam půjde? Vzpomněl si co mu nabídl jednou James Potter, jeho opravdový přítel. Nabídl mu, že k nim kdykoli může přijít. Ano, půjde za Jamesem. Naškrábal na kus pergamenu vzkaz a poslal jej letaxovou službou k Potterovým. Pak sám vstoupil do krbu a zmizel. Srábus Snape zaplatí za to, že ho tak ponížil.
            Stál na zápraží. Vyhlížel ke spícímu starému domu a myslel na zradu, jež Snape podnikl. Slíbils mi to, Severe! A zradils, ty podlý hade! Už nikdy nepřekročí tento práh. To bude nejlepší.
Volalo jeho srdce vstříc muži, jehož si Brumbál vzal pod ochranu. Nevím, jestli někdy odpustím Brumbálovi za tento čin. Nenávidí ho. Ne Brumbála, ale toho slizkého nafintěného Voldemortova poskoka. Bože, jak ho miluje. A nikdy nepřestal. Ale jeho podlí čin mu nemůže odpustit. Už nikdy.
"Siriusi?" Lily Potterová zrovna vstoupila do místnosti. Kdo by si to kdy pomyslel, že někdo tak milující, dokáže pomoci od bolesti a žalu. Schoval fotku, jež měl v ruce, za záda.
"Já to viděla." Oznámila mu. Začervenal se. "Dej mi tu fotku." Natáhla svou jemnou ručku k němu.
"Já žádnou fotku nemá." Zkoušel bránit svůj majetek.
"Nelži a dej mi ji." Vzdal to. Položil ji fotografii do ruky a Lili ji hned, pomocí hůlky, spálila. Sirius jen posmutněle shlížel na popel v její ruce. Vím, že to udělala pro mé dobro, ale proč?
"Členové jsou v zasedací místnosti. Zbýváš jen ty, James a Brumbál." Oznámila mu. "James je mimo. Takže jen vy dva."
"Dej mi jen chvilku, Lily. Chci být ještě chvíli sám."
"Aby ses mohl zase sužovat? Tak to ne. Pošlu ti sem Harryho. To košťátko od tebe mu nějak přirostlo k srdci. Nechce se od něj ani hnout.
Harry. Důvod proč ještě nezešílel žalem. Lily jednou navrhla Jamesovi, jestli by se on, Sirius Black, nemohl stát kmotrem jejich syna. Sirius toho chlapečka miloval jako vlastního.
"Je celý otec, že?"
"To ano. A abych nezapomněla, James říkal, že kdybych něco potřebovala, mám se na tebe obrátit."
"O co jde?"
"Protéká nám kohoutek v kuchyni a mě to už leze na nervy." Sirius se zasmál. To se mu nejvíce líbilo na Lily. V domácnosti nechtěla používat kouzla, takže musel každý pracovat rukama. Často říkala, že hůlka v domácnosti je jen pro lenochy nebo pro velké rodiny jako jsou například Weasleyovi. Mají už šest synů.
"Dobře kouknu se na to." Zvážněl. Jestli je dole ten vrah lidských srdcí, tak dolů nepůjde. "Je tam ten uslizlej had?"
"Ne. A jestli překročí práh našeho domu. Zakročím proti němu."
Sirius se na ni usmál, zbožňoval manželku svého nejlepšího přítele. Byla mu oddanou sestrou, kterou nikdy neměl.
Lily k němu natáhla ruku a spolu odešli o patro níž.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nade Nade | 19. září 2010 v 14:17 | Reagovat

Severus se k Siriovi zachoval opravdu ošklivě. Teď je jasné, odkud pochází Siriova nenávist. :-)
Bylo to pěkné. Díky.

2 maizeen maizeen | 19. září 2010 v 15:47 | Reagovat

Nikdy nepochopím... jak ze mě mohlo toto vyjít... Asi jsi měla pravdu Galadri.... na to opravdu něco je...

3 maizeen maizeen | 20. září 2010 v 15:07 | Reagovat

Nade: Není zač...

4 Nel-ly Nel-ly | Web | 3. října 2010 v 17:35 | Reagovat

já nevím, na tenhle pár jsem si zatím nedokázala zvyknout, ale tady se mi to líbilo... Sirius by si zasloužil i víc! :D (dokazuju, jak strašně ráda mám tuhle postavu :D)

5 maizeen maizeen | 6. října 2010 v 14:11 | Reagovat

Ne-ly: Snažila jsem se co nejvíce zachytit  charakter obou postav.. Tak doufám že se mi to povedlo...

6 maizeen maizeen | 6. října 2010 v 14:12 | Reagovat

Ne-ly: Teda u Siriuse :)

7 Majitelka domu Majitelka domu | Web | 11. března 2011 v 17:37 | Reagovat

Ano, záporák Severus se opět projevil :D sice ho mám radši než Siriuse, ale za tohle bych ho nakopala... takhle se chovat :D no byla to pěkná povídka a hned jdu na další část s mýma dvěma oblíbencema :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama