Sídlo Galadriel

Krev jako čokoláda - 2 kapitola

12. ledna 2010 v 19:11 | galadriel |  Krev jako čokoláda
Konečně dopsáno :-D Svůj volný čas jsem se rozhodla strávit jinak, než přibližováním se svým 
životním stylem Davevi Listerovi a dopsala jsem další kapitlu. Psáno z pohledu Draca. Děkuji za
komentíky k první kapitole. Moc mě potěšili a nakopli mě ke psaní, což jsem potřebovala :-)



2.kapitola

Draco se pomalu nadechl. Seznámení s novým pacientem pro něj bylo vždy poněkud znervózňující. Navíc, u tohohle pacienta, díky zanedbanému spisu, ani neví, co má čekat. A k tomu ještě to jméno. Něco mu připomínalo. Ale nemohl jsi vzpomenout na žádnou konkrétní osobu.

Pořád zahleděný do pacientových papírů vešel do pokoje. Od této chvíle to už bude pouze pacient pokoje čísla pět. Připraven přeříkat svůj naučený monolog.

"Dobrý den: Jsem váš nový doktor," pomalu zvedal hlavu od papírů, oči mu na chvíli oslepilo slunce pronikající přes čmouhovité okno, nemohl ještě zaostřit,"jmenuji se Draco Malfoy."

Konec, tečka. Žádné přátelíčkování. Chladný.

S každým mrknutím se mu více vyostřovaly tvary místnosti. Teď už to bude na vždy pacient na pokoji...

"POTTERE!"

Papíry, které držel, s lehkým pohybem přistávaly na podlaze. Všechna připravenost byla v tahu.

Věděl, že ho jednou tohle místo připraví o rozum, ale netušil, že to bude mít až tak velké následky.

Promnul si oči, možná to zmizí. Že by jej vykolejila vzpomínka na toho idiota? Nejspíš už začíná stárnout.

Ale ten vysmátý blbec tam furt sedí na posteli. Nesnášel ten jeho samolibí úsměv. Je to on. Ten ksicht by poznal i poloslepý.

Zestárl vůbec? Jakoby právě vyšel ze školy. Ale byl bledší, o dost bledší, nebo si jej takhle bledého nepamatoval. Ale bylo tam ještě něco. Něco, co se mu ani trochu nelíbilo...ale co?

Posbíral všechno svoji rozsypanou chladnost a odměřenost. Je to jenom pacient, nic víc. Ale Potter? Proč by proboha někdo zavíral Pottera na psychiatrii? Od školy o něm vlasně vůbec neslyšel, ale to ani o zbytku světa. Má teď trpět jenom proto, že nečte bulvár?

Jenom pacient.

"Vždycky jsem tě měl za blbce Pottere, ale teď na to máš konečně i papíry," usmál se samolibě a přisunul si židli k jeho posteli.

Nenáviděl toho zmetka už od jakživa. On měl všechno, on nic. Vždycky si připadal, že je dva kroky za ním. Vždycky mu překazil příležitost ukázet, že i on něco dokáže.

JE TO JENOM PACIENT. A takhle s pacienty mluvit nemůžeš.

"Hraješ si snad na doktora Malfoy?" mu ten úsměv snad nikdy nezmizne.

"Ne, bohužel ne. Pro tebe nejspíš hodně, velká smůla," vysunul povýšené bradu dobředu a jízlivě se usmál, pro něj v tak typicky malfoyovském úšklebku.

"Řekni mi Potříku jakto, že v kolonce příbuzní a přátelé nikoho nemáš? Je snad ten tvůj fanklub tak velký, že jim připadalo zbytečné je tady všechny vypisovat? Nebo se na tebe při prvním náznaku problému vykašlali?"

Uhodil do černého. Všiml si, jak jasná, zelená barva jeho očí potemněla a uprostřed čela se mu objevila vráska. Objevil ranku a teď bude přosypávat sůl. Nebelvír nikdy neuměl skrývat emoce, šlo v něm číst, jako v otevřené knize.

Jenom pacient.

Zhluboka se nadechl a zklidnil své nervy. Tohle by nebylo dobré ani pro něj, ani pro Pottera. Jenom jeho pacient, nic víc.

"Proč se nezeptáš, proč jsem tady?"jenom se mu to zdálo, nebo to znělo tak bezmocně?

"Ale no tak, Pottere. To je ta poslední věc, která by mi měla být nejsaná. Zřejmě si uvědomuješ, kde jsi. A ne, U Tří košťat to není. Zřejmě si neunesl tíhu slávy a všech těch ocenění...blá,blá,blá a zcvoknul si. Konec, tečka. Existuje tisíce dalších možností, kvůli kterým to tvoje hlava prostě nezvládla. A zvláště u tvojí hlavy mě jich napadá spousta. Ale neboj, jsi u odborníka," usmál se samolibě.

Jakoby by byl zpět ve školních letech, zpět v nejlepších letech svého chabého života. A má převahu nad Potterem. Takže spravedlnost přece jen funguje. Ne Pottere, mě ty tvoje obracející oči v sloup nijak nerozhází náladu.

"Nech toho Malfoy, já moc dobře vím, jak tomuhle místu říkají. Mám být někde jinde. Chápeš? Ty asi nečteš noviny? Tohle místo, tady se mě jenom pokouší zbavit. Ještě si nedostal dopis, ve kterém, tě mí takzvaní přátelé prosí o loajalitu? Přemýšlej sakra. Musíš mi pomoct," jeho hlas byl rozhodně temnější než si ho pamatoval.

Tak tohle není ten ustrašený křupan. Z tohole stvoření šel strach a respekt. Za brčálama se skrývalo nějaké ... monstrum.

Draco naklonil hlavu a začínal si měřit svého bývalého spolužáka. Jestli ho sem poslali jeho vlastní přátele, tak to s ním bude hodně zlé. Ale ti jeho věční vlezprdelkové by jej přece nenechali poslat na místo, jako je tohle. Nebo ne? Starali by se o něj, jak by to bylo jen možné.

Tohle už viděl až mockrát na to, aby věřil řečem, jako jsou tyto. Vykašlali se na něj, když potřeboval jejich pomoc nejvíc. Byl si až moc důvěřivý Pottere. V novinách to jen rozmázli nějakým výmyslem a potom se na tebe jednoduše zapomnělo.

Draco si povzdychl. Jenom pacient. Tohle už není Potter.

"Všichni tu tvrdí, že nejsou blázni. Vše, ale ukáže až čas. Teď vás nechám odpočívat. Zítra započneme s léčbou," pomalu vstal a chystal se odejít.

Kam ten svět spěje. Zlatý chlapec a tady. Lidé rychle zapomínají, někdy až moc rychle.

Jenom pacient.

"Sám v temnotě," celá Nebelvírova beznaděj v jedné větě.

Dracovi projel mráz celým tělem, když uslyšel tato tři slova. Možná, že byla zašeptaná, ale jejich síla obklopila celou místnost.

Věděl jak se cítí. Vždyť i jeho nechali na pospas osudu. Možná, že toho měli víc společného, než si kdy odhodlal připustit.

Ty se odtud dostaneš Pottere.

Zavřel ty proklaté dveře pokoje číslo pět a odešel do své kanceláře.

Vždy si myslel, že Potter a ta jeho parta jsou přímo vzorem přátelství. Vždy mu to záviděl. On měl poskoky, ale přátele nikdy. Nebo si jen nemuměl vybírat. Spíš pro jeho rodinu nebyl nikdo dost dobrý.

Znovu vzal do ruky titulní stranu jeho spisu. James Evans. Lily Evansová, ta mudlovská šmejdka. Vždyť byla Potterova matka. James, jako jeho otec. Proč mu to nedošlo.

Prsty projel polorázné strany.

Tak mizerný spis. Nikdy takový spis neviděl. Čelem se opřel o dlaň.

Vzpomínal na doby, kdy musel utíkat. Tenkrát za ním chtěl jít. Doufal, že by mu pomohl. Ale jeho pýcha nedokázala přebourat tyto bariéry. A dnes se karty obrací. Zjistí, co mu je, co se s tím dá dělat. Nevěděl proč, ale cítil, jak mu na dobrém konci tohoto případu začíná záležet.

Pohledem se zastavil na tlusté obálce ležící na podlaze. Bylo na ní naspáno jeho jméno a adresa.

"Takové pečetě používá ministerstvo?" zamyslel se a škubnutím obálku otevřel.

Nějaký debil si nejspíš vzpoměl, že mu před patnásti lety jeho otec zabil praprababičku.

Vážený Pane Malfoy .... blá,blá,blá .... byl vám přidělen nový pacient...James Evans .... blá,blá,blá .... jistě jste si vědom o jak delikátní situaci jde. Prosíme vás o vaši diskrétnost, co se týče situace pana Evanse, koneckonců vám to nařizují lékařské předpisy.

Vzhledem k minulosti dotyčného nechceme jeho nynějším stavem pošpinit jeho slavné jméno a pověst ani jméno jeho přátel a nejbližšíh příbuzných, kteří jsou velmi zarmoucení jeho nynějším stavem. Pan Evans trpí vážnou poruchou a je velmi nebezpečný. Bude ihned převezen zpět, jakmile bude opět zprovozněna nemocnice, ve které pobýval. Apeluji na váš lékařský posudek a doufám, že nebude ovlivněn minulostí. Děkuji za vaši loajalitu a diskrétnost. Blá,blá,blá


ministr kouzelArthur Weasley.

Z obálky vytáhl dost velký balíček peněz.

Jaká to ironie. Náš nový zachránce světa, Arthur Weasley, schovává Harryho Pottera, přemožitele Voldemorta u Draca Malfoye.

Tak na tohle by si před deseti lety nevsadil. Jaký blbec mohl zvolit ušmudlance Weaslyho na post ministra kouzel. Zatím co on, aristokrat, páchne tady.

Nebezpečný. Potter rozhodně není nebezpečný. Neublížil by ani mouše, raději by se tou plácačkou uhodil sám. Něco tu nesedí.

Jestli o tom ví Weasley, tak určitě i celý zbytek té prašivé rodiny. Copak si provedl tak strašného Pottere, že se na tebe vykašlali i oni?

Zestárl vůbec? Jakoby právě vyšel ze školy. Ale byl bledší, o dost bledší, nebo si jej jako takhle bledého nepamatoval. Ale ještě něco tam bylo, něco co se mu ani trochu nelíbilo...

Za brčálama se skrývalo nějaké ... monstrum.

Přemýšlej sakra. Musíš mi pomoct

Měl bych být jinde.

Tak hrozný spis...prázdná kolonka přátelé a příbuzní

Až moc otazníků.

Měl pocit, jako by mu měla prasknout hlava. Sesunul se kolem stěny.

Co s lidmi jako jsme my?
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 AidrienAssagir AidrienAssagir | Web | 12. ledna 2010 v 19:26 | Reagovat

No teda... Čím dál zajímavější... Honem pokračování ;-)

2 tess tess | Web | 12. ledna 2010 v 19:48 | Reagovat

sem ráda, že si zase začala psát. tahle povídka je čím dál tím zajímavější a já čím dál tím víc zvědavější. copak se asi jeho"kamarádům" nelíbilo. mám ráda povídky, kde má harry samostatný rozum a netáhne za sebou ty přívěšky v podobě rona, hermiony a hlavně ginny. já tu káču nemůžu ani cejtit. už se těšim na další kapitolu.

3 Aylen Aylen | 12. ledna 2010 v 19:50 | Reagovat

wow,super kapitolka,zajímavá.těšim se na pokráčko.

4 Amidala Amidala | Web | 12. ledna 2010 v 19:52 | Reagovat

dobre sa to začína.. :-)))
takže Harry nám niečo vyviedol a nikto nevie čo.. žeby sa neoženil podľa plánu s Weasleyovkou?? :D:D:D (pridávam sa k tess - tú chuderku malú tiež neznášam už od 2. dielu HP :D )
hmm.. vidíš Harry, za dobrotu , na žebrotu.. to máš z toho, že vždy si každému pomáhal..

teším sa na ďalšiu kapitolku.. verím, že ťa Dr. Malfoy dá do poriadku.. ;)

5 Saskya Saskya | 12. ledna 2010 v 19:56 | Reagovat

zaujímavé a peknéé :D
som zvedavá ako to bude pokračovať ďalej :)

6 Ivet Ivet | Web | 12. ledna 2010 v 20:16 | Reagovat

Však Draco už na to příjde, že jo? :))
Těším se na další pokračování.

7 gleti gleti | 12. ledna 2010 v 21:10 | Reagovat

velmi, velmi zajímavé. Jsem napjatá jak struna, co jen přinese příští kaúpitola. Honem piš, ať neprasknu.

8 Kiki Kiki | 12. ledna 2010 v 21:44 | Reagovat

Měl bych být jinde. - že by měl být v jiném čase? Draco si všiml že vypadá mladě...a on už trčí v té "nemocnici" nějakou dobu že...
Přemýšlej sakra. Musíš mi pomoct - mám pocit že Harry ví co mu je, nemůže to zcela ovládnout ale uvědomuje si že to může ovládnout jeho... myslím si že jeho přátelé si ale jeho vysvětlení nechtějí přiznat...proto ho raději považují za magora...
možná se jedná o Voldyho a "skrytou část duše" - ovšem k tomu nám chybí info, nevíme jak tenhle Harry z tohohle příběhu Voldyho zlikvidoval..jestli byl proklet nebo tak...rozhodně si nemyslím že by se zbláznil sám od přírody jak si myslí Malfoy...
možná že je Harry i pod kouzlem aby o tom co on sám ví, nemohl nikomu říci... no jsem zvědavá co se z toho vyvine i když ta možnost že prostě jenom odmítl ruku Arturovy dcery je taky dobrá... každopádně ho chtěj uklidit - psali že si ho vezmou zpátky až se "zprovozní" nemocnice ve které pobýval..že by lehce emocionálně bouchnul a trošku to tam zdemolizoval? :)
otázkou je jestli ho vážně šoupnou do nemocnice nebo ho zašijou úplně jinam...

9 galadriel galadriel | 12. ledna 2010 v 22:33 | Reagovat

AidrienAssagir: Děkuju. budu se snažit napsat pokračování, co nejdřív. :-)

tess: jsem ráda, že někdo sdílí mou averzi k ginny, já ji taky nemám ráda. Harryho mám, jak jednou napsala gleti, za hloupého Honzu. myslím, že jej to přirovnání plně vystihuje. Ale když se na něj podívám z jiného úhlu, může z něj být zajímavý tmený hrdina, a přesně takového ho miluji :-) Souhlasím s tebou, žádné ocásky.

Aylen: Děkuji za komentář jsem ráda, že se líbilo :-)

Amidala: z dobrotu na žebrotu, tak už to hol bohužel bývá :-D Ginny si za to může sama, nemá se cpát mezi Harryho a Draca :-D Díky Bohu za slash.

Saskya: Děkuji za komentík :-)

Ivet: Však od toho tu Dráčik taky je :-D

gleti: Čtu struna a ihned si opět vzpomenu na Dave Listera a jeho éčkové struny:-D A stopnu myšlení, nebo zkončím někde jinde než jsem chtěla. Děkuji za kometář a doufám, že nedopadneš jako ty jeho struny :-D

Kiki: Jsem ráda, že přemýšlíte nad tím, jak by to mohlo pokračovat, a co vězí za Harryho minulostí. Nechci ale nic prozrazovat, abych rovnou nerozžvanila celý příběh :-D Každopádně potvrdím to, že Harry ví, co se s ním děje. Pobytem v jeho minulé nemocnici se bude Draco zabývat v příštích kapitolách :-)

10 Nade Nade | 12. ledna 2010 v 23:09 | Reagovat

No to je docela děsivé. Začínám tušit nějakou nekalotu, jenom ještě nevím jakou. Zřejmě v tom bude Harryho záhadná choroba. Co když to až tak choroba není.
Jsem hrozně zvědavá, co se z toho vyvine.

P.S.: Budeš ještě psát Zelenou růži?

11 Leesil Leesil | 13. ledna 2010 v 14:49 | Reagovat

Už se těším na další kapitolu!

12 Galadriel Galadriel | 13. ledna 2010 v 15:27 | Reagovat

Nade: Samozřejmě že budu. Nemohla bych jí nechat nedopsanou, přirostla mi k srdci a ráda se ztrácím v tomto příběhu. Jenom, jak už jsem jednou psala, jsem měla potřebu psát něco úplně jiného, což mi tahle povídka umožňuje. Každopádně se k Zelené růži a ostatním povídkám vrátím co nejdřív :-)

Leesil: Mám radost, že jse líbí. Moc mi to pomáhá při psaní a něco takového jsem potřebovala. Děkuju za komentář :-)

13 Wierka Wierka | 13. ledna 2010 v 16:52 | Reagovat

hmm zajimalo by mne o co tu jde... je to také záhadne... :o)

jj správně Bůh žehnej slashi.. :-D

14 Pansy Pansy | Web | 14. ledna 2010 v 23:59 | Reagovat

Vuaa jsem napnutá jak kšandy týýjoo to tato povídka mě oslovila a dokonce si mě i získala a to už po dvou kapitolách. Úžasné... těším se na pokračování, no a musím přiznat, že se to jeví na velmi odlišné dílo od jiných co jsem kdy četla většinou se to opakuje neboje to příbuzné s nějakou jinou povídkou i když neúmyslně. No uvidíme zatím to vypadá slibně. =o)

15 galadriel galadriel | 16. ledna 2010 v 12:13 | Reagovat

Wierka: O záhadu jsem se snažila :-D Saa má ráda tajemno a temnotu, zřejmě proto jsem potřebovala pustiti se do něěčeho takového.

Pansy: Děkuji za pochvalu. :-) Taky často nacházím povídky, které jsou jsi velmi podobné, ač v odlišných kvalitách. Ale těď je velmi těžké najít téma, které by se alepoň lehce neotřelo o nějakou hotovou práci. I když by to autoři dělali úmyslně. Sama kolirát něco napíšu  a potom zjistím, že podobných povídek je na internetu spousta. V celku šoky, protože potom mi šrotuje v hlavě otázka: Bude to někdo číst?

16 Lenushka Lenushka | 17. ledna 2010 v 12:40 | Reagovat

Další nádherná povídka. Píšeš opravdu krásně. Už se těším na pokračování. Ještě menší otázečka. Kdy budou pokračování u dalších povídek?

17 Lenushka Lenushka | 17. ledna 2010 v 16:10 | Reagovat

Právě píšu pokračování k této povídce. Potom se zřejmě vrátím na chvíli k Zelené růži, trochu už mám rozjetou kapitolu k Nic není takové, jak se zdá být, ale u toho mě vždycky nějak opustí inspirace, zřejmě je nějak prokletá :-D

18 galadriel galadriel | 17. ledna 2010 v 17:08 | Reagovat

[17]: Asi už mi zkratuje mozek, ale podepsala jsem se jako Lenushka, čímž se omlouvám majitelce této přezdívky a opravuji jméno předchozího komentáře na své. Začíná to být se mnou vážně špatné :-D

19 Lenushka Lenushka | 20. ledna 2010 v 20:45 | Reagovat

To je v pořádku, ani jsem si toho nevšimla :D Tak to je super už se těším moc.

20 kami kami | Web | 17. dubna 2010 v 14:11 | Reagovat

Pri úvode som vôbec nevedela, čo mám čakať, keďže si Draca, predstavila ako doktora, ale pustila som sa do toho. Prvá i druhá kapitola bola ľahké čítanie a občas i zábavné. Na koci ostalo samozrejme pár pekných navňaďujúcich otáznikov, ktoré dúfam čoskoro zodpovieš. Príjemná poviedka.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama