Sídlo Galadriel

Zelená růže 7

26. října 2009 v 18:22 | galadriel |  Zelená růže
  Uf. Konečně. Omlouvám se za velkou mezeru, od přidání nové povídky. Ale nechápu, kde se 
ztratil všechen můj volný čas. Taky se omlouvám, dávám to tu neopravené. Vím, že jsem se
minule chvástala s tím, že už jsem si konečně našla novou betu, ale ještě jsem nebyla schopna
ji to dát k opravě. Napravím tenhle týden, doufám :-) Je to o něco kratší než obvykle, snažila
jsem se soustředit hlavně na Draca. Původně jsem ho v tom chtěla potrápit dýl. Ale je to
Malfoy a ten se sebou moc dlouho "jebat" nenechá, takže ani já ho v tom nechtat nemůžu :-D
Děkuji za komentíky k minulé kapče, to hlavně ony mě vyhecovaly k tomu, napsat pokráčko :-D


7.kapitola

Snad nikdy nebyl Harry Potter prvním příchozím žákem ve třídě. Zvláště, když se jednalo o hodinu Dějin čar a kouzel.

Harry se nostalgicky vracel do vzpomínek. Tohle přece byla hodina, ve které poprvé vyhledával Zelenou růži, ve které o něm prvně přemýšlel.

Ale teď ví, kam se má dívat, teď ví, koho má hledat. Jak se asi tvářil, když četl jeho dopis? Nechá ho také chvíli tápat v temnotě tak, jak jej nechal on. Smíšené pocity nejistoty a naděje. Malý Zmijozel uvnitř něho tiše vrněl spokojeností nad jeho malým vítězstvím. Věděl, že to není jeho styl, že to není správné, není to nebelvírské. Ale nemohl se od toho nápadu odtrhnout.

Chtěl jej, to nepopíral. Vybavoval si jeho svůdný hlas, platinové vlasy, jeho způsob chůze, mluvy. Chvíle, kdy jeho tvář byla zasněná a uvolněná, když si myslel, že jej nikdo nepozoruje. Jeho milý a toužebný úsměv, když spolu tančili. Mnoho nádherných okamžiků, ale byly tu i ty, u kterých se nerad zdržoval.

Nejapné poznámky seslané na jeho přátele i na jeho samého. Den, kdy Hermiona brečela, protože ji nazval "mudlovskou šmejdkou." Jeho arogantní, povýšenecký úšklebek. Ale i přes to, už o něm nemohl přemýšlet jako o svém rivalovi jako o člověku, kterého nenávidí.

Pod záštitou Zelené růže mu otevřel část své duše a on jej díky tomu mohl vidět v jiném světle. Mohl poznat opravdového Draca Malfoye. S jeho tajnými přáními a tužbami bez masky, či přetvářky. A to pro něj bylo víc než lákavé.

Ze snění jej probralo prásknutí dveřmi. Do učebny se vřítila udýchaná Hermiona. Její vlasy opět konkurovaly Lvímu králi. Sedla si k němu, učebnice hodila na stůl a začala jej propalovat vševědoucím pohledem.

"Nechápu, proč mi do nedošlo dřív," zakroutila hlavu.

"Nedošlo co?" zývl Harry a natáhl se přes lavici.

Určitě se bude jednat o nudný lektvar, nudné kouzlo, či cokoliv z toho, co se dá objevit v nudné knihovně.

"Hlavně se uklidni, Harry. Já vím, že to bude těžké vstřebat," hleděla mu starostlivě do očí.

Harry se opřel o lokty, čekající strašné zprávy, neboť podle výrazu jeho kamarádky to určitě strašné zprávy budou.

"Je to, Malfoy. Zelená růže je Malfoy," ruce měla připravené pro případ, kdyby musela dělat omdlívajícímu kamarádovi oporu.

Harry se musel začít smát, když viděl její zděšený výraz a následné překvapení v jejich očích.

"A to má být tak děsivé, že to mám mít problém vstřebat?"

"Je to, MALFOY. To je samo o sobě děsivé. Ten malý, arogantní, usmrkaný, rozmazlený fracek, který nás nesnáší a mi nesnášíme jeho. Nechápu čemu se směješ!" zkřížila naštvaně ruce. To, že se začne smát, určitě nebyla reakce, kterou by předpovídala.

"To, že je to Zmijozel, jste věděli už dávno. A kdo vystihuje Zmijozela víc než on? Krom toho došlo mi to o něco dřív než tobě. Vzpomeň si, kdy naposledy jsme s ním měli nějakou výměnu názoru? Už to bude dlouho, že? A myslím si, že ve skutečnosti nebude takový, na jakého si hraje. Ani ty nejsi takový suchar, za jakého tě všichni mají. A na té jeho arogantnosti je něco sexi," při poslední větě zasněně přivřel víčka.

"Sexi? A Malfoy? Mám se ti vyblít do klína?" zkřivila Hermiona obličej.

"Já taky nechápu tvůj vkus, co se týče Rona," ohradil se.

Společně vybouchly v hlasitý smích, když si vzpoměli na svého kamaráda.

"Raději můj vkus neprobírej. Ale Ron Malfoye jen tak nerozdýchá."

To má pravdu, pomyslel si Harry. Ucítil, jak jej kamarádka jemně kopla do nohy. Když se podíval směrem, kterým jej navedla, setkal se se zamyšleným ocelovým pohledem.

Čím víc se snažil nedát na sobě znát rozhozenost a nejistotu svých myšlenek, tím víc se v tom utápěl. Hleděl do zelených očí, které jej tolik týraly. Připadal si jako ve zpomaleném, mudlovském filmu. Jeho tolik let pěstovaná rovnováha byla v tahu.

Bravo, Harry, dokázal si srazit Malfoye. Pořád musel myslet na dopis, pečlivě složený v jeho kapse. Moment, kdy četl jeho obsah, měl živě v paměti, jako by se to odehrávalo teď.

Nikdy se necítil tak nejistý, nikdy by si to snad ani nedokázal přiznat. Pokusy, kdy se chtěl v klidu dívat z okna, tak jak to dělával všechny tyto hodiny, začal vzdávat, neboť pokaždé stočil hlavu k místu, kde seděl černovlasý Nebelvír.

Měl chuť překročit tu uličku, která je od sebe dělila a přede všemi zakřičet: "Jak ses tedy rozhodl?"

Byl to šílený stav. Moc toužil po tom dostat odpověď a zároveň by ji raději ani neslyšel. Bál, bál se ji. Ale to všechno ta pitomá naděje, kvůli které absolvoval všechny tyto věci. Za všechno může ona. To ona mu říkala, že to možná vyjde, že možná... a teď tohle.

Pomalu sesbíraval, a znovu skládal svou Malfoyovskou hrdost. Byl by býval přísahal, že několikrát za hodinu viděl, jak mu poslal vzdušný polibek. V tu chvíli, jako by se v něm vše zaseklo a soustředilo se pouze na ten moment. Když se ale na něj podíval zpět, uviděl opět v jeho tváři unuděný výraz. A podobné situace se opakovaly celý zbytek dne.

U oběda mu neunikly Harryho samolibé usměvy, když o něj koutkem oka zavadil. Byla to hra. Kdo by to od to od něj čekl, od Nebelvíra. Mudrý klobouk věděl až moc dobře, proč váhal nad tím, dát jej do Zmijozelu.

Ale i přesto, že Draco věděl, že se jedná o hru, o tu hru, kterou sám rozehrával, i přesto to bylo čím dál tím víc neunosnější. Každá minuta se zdála být až moc dlouhá na to, aby se to dalo vydržet. Ale to má za to, zamilovat se do Pottera. A prej život nemá smysl pro humor.

Už po několikáté procházel společenskou mstností. Dnes se mu povedlo poslat do prdele několik Zmijozelských. ti kteří to pořád nemohli pochopit, "Pansy", to musel zopakovat.

Naštvěně shodil hodiny stojící na stolku. Jídlo bylo to poslední, na co by měl chuť.

Hlavou mu projel ďábelský plán.

"Ale někdo bude mít určitě hlad," usmál se.

Ne, Harry, já jsem Malfoy a s tím si není radno zahrávat.

Vždyť Bradavice měly tolik tajemných chodeb a temných zákoutí, do kterých vás mohl kdokoliv vtáhnout, aniž by jste to předem tušili!

  
 

28 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Glorilian Glorilian | Web | 26. října 2009 v 18:51 | Reagovat

Ááá - výborná kapitola. =D

2 galadriel galadriel | 26. října 2009 v 19:16 | Reagovat

Och děkuji. Popravdě měla jsem trochu strach, že by se tohle líbit nemuselo, ale tohle mě vážně těší :-)

3 Ivet Ivet | Web | 26. října 2009 v 20:45 | Reagovat

Moc se mi to líbilo, ale takhle to utnout... snad se brzy dočkáme další kapitoly, i když chápu, když každý někdy nemá čas psát, sama jsem ten případ. ;) Díky moc. x))

4 tess tess | Web | 26. října 2009 v 20:46 | Reagovat

super. super. naprosto úžasná kapitola. sem tak ráda, že sem něco přibilo. už sem pomalu ztrácela naději. ale musim říct, že si na další kapitolu klidně počkám. tak sem s ní, prosííím.

5 Aylen Aylen | 26. října 2009 v 21:41 | Reagovat

super kapitolka,těšim se na další

6 Saskya Saskya | E-mail | Web | 26. října 2009 v 22:23 | Reagovat

peknučkééé :-D

7 enedaka enedaka | 27. října 2009 v 20:56 | Reagovat

moc pěný díl

8 Nade Nade | 28. října 2009 v 10:28 | Reagovat

Nádherné! Úplně cítím to napětí, které cloumá s Malfoyem. Ale uťala jsi to pěkně. Teď budu jako na trní čekat na další díl. Snad ti to tentokrát nebude trvat tak dlouho. Málem mi z toho hráblo. Bále jsme se, že to nedokončíš.

9 Wierka Wierka | 28. října 2009 v 15:18 | Reagovat

úžas... konečně new díl.. a už se nemůžu dočkat dalšího.. ať je brzo prosííím :o)

10 galadriel galadriel | 28. října 2009 v 17:20 | Reagovat

Taky doufám, že se mi pokráčko podaří napsat v kratším čase :-)Toho, že bych to nedokočila se bát nemusíte, akorát mám někdy problém dokopat svůj líný zadek k tomu, aby se zvedl :-D Děkuji za nádherné komentíky, jste zlatíčka :-*)

11 Lucy Shan Lucy Shan | Web | 30. října 2009 v 18:23 | Reagovat

Ahoj! Právě jsem kápla na tuhle povídku na Daily, takže jsem neváhala a konečně si to přečetla... Popravdě jsem už několikrát zmerčila odkazy na jednotlivé kapitolky, ale měla jsem rozečteno něco dalšího, co mě dostalo.. Takže ti můžu jen poblahopřát, protože se řadíš mezi autory, kteří mě "dostali". Ehm mno prostě se mi tahle povídka nesmírně líbí a nemůžu se dočkat dalšího pokračování a s chutí bych si to přečetla znovu, takových povídek je v mém životě zatím velice málo, takže když na něco nového nepřipadnu, tak jsem neuvěřitelně zoufalá, ale zpátky k té povídce.. Máš vážně perfektní styl, skvěle se mi to čte a každý závěr mě dostane a nutí přemýšlet, co bude následovat... Už se vážně nemůžu dočkat dalšího pokračování!

12 galadriel galadriel | 1. listopadu 2009 v 19:22 | Reagovat

Lucy, ani nevíš, jak moc mě potěšil tvůj komentík. Je mi ctí, že jsi mě zařadila mězi své oblíbené autory, mé sebevědomí si teď může tichounce(dobře hlasitě) zapříst. Děkuji :-)

13 Nini Nini | Web | 5. listopadu 2009 v 14:56 | Reagovat

Díky,
Jop... Do Nuady jsem se zamilovala na první pohled. Do Voldemorta až když jsem se začala probírat jeho osobností... Jokera sice neznám, ale jestli je to někdo jako ti dva, tak to bude taky *ach*

14 galadriel galadriel | 5. listopadu 2009 v 19:54 | Reagovat

Opravuji svůj předešlý koment: to své tak fakt nepatří :-D Zas takový samolibec nejsem "tvé".

Nini: Joker je má dlohodobá zavislost. Dokonale zahraná postava, Heat Ledger byl, jako Joker, chodící dokonalost. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu na jeho výkon. :-)

15 maizeen maizeen | 12. listopadu 2009 v 19:59 | Reagovat

Je to opravdu skvělá povídka... už podle toho jak se krásně odráží v ostatních .... moc moc skvělá galadrieli

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama