Sídlo Galadriel

Nic není takové, jak se zdá být H/D 3

6. června 2009 v 14:31 | Galadriel |  Nic není takové, jak se zdá být H/D
Tak na tuhle kapču jsem o hodně hrdější než na tu předchozí. Doufám že se bude líbit.

Už notných patnáct minut stál před domovními dveřmi Weaslyovic domku. Připadal si jako před zkouškami Ovcí. Jeho nervozita byla téměř hmatatelná. Cítil, jak se mu začaly třást ruce, když zatahal za zvonek. Né, tohle bylo horší než ovce. Zaklonil hlavu a nasál chladný večerní vzduch, který mu projel přes krk až k plicím. Naposledy si upravil sáčko. Za dveřmi slyšel blížící se kroky.

"Ahoj Draco," jako první jej přivítala Hermiona.

Potom začalo potřásání rukama se všemi přítomnými Weaslyovými. Během války se je naučil tolerovat stejně jako oni jeho. Měl co dělat, aby nepukl smíchy, když viděl Ronův nucený výraz. Jo, ten ho určitě sám od sebe nepozdravoval. Tak moc se zaměřil na obličej zrzka, že si ani nevšiml, koho se teď dotýkala jeho ruka.

Když stočil pohled na onu osobu, přešel mu mráz po zádech. Chvění mu projelo z konečků prstů až do všech jeho údů. Znovu se utápěl v té nádherné zeleni jeho očí. Každá molekula v jeho těle po něm toužila. Po člověku, který se mu tak často vkrádal do snů. Rukou si projel vlasy a nervozně se na něj usmál.

Nervózně?? Jo, Draco Malfoy!Přiznej si to. Ty jsi z něj nervozní. Ale on z tebe taky.

Při tomhle zjištění se usmál ještě víc. Všiml si slabého ruměnce na jeho tváři. I toho jak začal přešlapovat na místě, ruky zastračené v kapsách, div si neprotrhl kalhoty. Jo Pottere, když si nedáváš bacha, jsi jako otevřená kniha.

Večeře nebyla úplně v jeho stylu. V Malfoy Manor měli rozhodně honosnější prostírání a vybranější jídla, ale i přesto to pro něj mělo nesrovnatelně lepší atmosféru. Všichni tu byli uvolnění, veselí. Nikdy necítil takovou pohodu. Večeře s jeho rodinou vypadala všelijak, ale nikdy né takhle. Vše muselo být podle Bontonu a hlavně dokonalé, bez chybičky. Dokonale chladné, jako všechno Malfoyovské.

Myslel si , že to tu bude nudné. Nikdy by si nepřiznal, že se takhle bude bavit ve společnosti Weaslyů. Ale on si to tu užíval. Bavil se s lidmi, které považoval za chátru a na které se vždy díval z patra. Teď to mohl vidět z jiné stránky a ta mu byla i přes všechno očekávání příjemná. Ano, ten nafukaný snob se tu bavil.

Nebyla to ovšem jediná věc, která se mu tu líbila. Člověk, po kterém toužil, seděl k jeho nevýslovnému potěšení přímo naproti němu. Byl tak roztomilý, vždy když zdvihnul oči a zase je rychle zklopil, když zjistil, že se na něj dívá. Ty nádherné rudé rty, přímo vyzývaly k polibku. Přivřel oči, jako to dělává lovec, který zvětřil svoji kořist a prohlížel si muže před sebou. Byl přímo stvořen pro pořádnou jebačku.

Jen z půlky vnímal to, co mu říkal pan Weasly. Stihl poslechnout jen něco, jako "elektrická zásuvka". Co to proboha je?? A " mudlové jsou tak vynalezavý". Nikdy nechápal jeho zapálení pro mudlovské věci.

Všichni se dobře bavili, dokonce i Ron sundal nucenou masku a donutil se prohodit s Dracem pár slov. Fred s Georgem se mu snažili prodat své zboží z jejich obchodu a paní Weaslyová jen práskla rukama, když si přeměřila jeho postavu. Zřejmě jej zhodnotila jako podvyživeného. Divil se, že ho okamžitě nezačala vykrmovat. Avšak Harry se rozhodl začít ho ignorovat. Sakra, vždyť on tu šel jen kvůli němu a on si ho nevšímá. Kde bere tu drzost. Kvůli němu ztvrdl dvě hodiny v koupelně a on to ani neumí ocenit. To mě asi ještě neznáš dost dobře Pottere. Naštěstí tu měli ubrus až na zem a jeho chlapec-který-ho-přiváděl-k-šílenství seděl přímo naproti němu.

V klidu Harry. Všechno je OK. Hlavně si ho nevšímej. On tu není. Né, sakra proč ses na něj zase musel kouknout. Počkat, ale on se na tebe díval taky. Nebo né?? Harry se znovu otočil na Malfoye.

Ten si smyslně olízl rty a poslal mu vzdušný polibek. Harry vytřeštil oči a začal kmitat hlavou ze strany na stranu, jestli si toho náhodou někdo nevšiml. Nikdo na to však nevypadal.

Harry si vzal svou sklenici vína a rychle do sebe kopl její obsah. Málem mu zaskočilo, když úcítil něčí nohu pomalu se plazící od jeho kotníku po stehna. Rozkuckal se ještě víc, když mu došlo čí že to bude končetina.

"Ale no tak Harry, nepřeháněj to tak. Přece nechceme, aby si dopadl jako na srazu." smál se Fred, když si všiml kuckajícího kamaráda.

Harry si Fredovy poznámky nijak nevšímal. Mnohem víc ho dráždily jemné doteky kolem jeho stehenních partií. Unikl mu krátký stén, když se Malfoyova noha na krátký okamžik otřela o jeho přirození.

Všechna Harryho pozornost teď patřila Dracovi, a ten si to viditelně užíval.

Jemně projížděl chodidlem po celé délce jeho nohy, nejvíc se soustřeďoval na nejcitlivější partie černovlasého mladíka. Ale známe staré české pořekadlo, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Letmé doteky pod stolem, při nevidomosti ostatních stolovníků, už nedráždily pouze Pottera, ale i samotného aktéra.

Draco chtěl víc. Chtěl ho celého. Nejradši by ho přehnul přes stůl a ihned na místě by mu vyšukal duši z těla. Chtěl snad někdy někoho víc, než jeho??

" Tak, ještě dezert. Pomůžete mi s tím někdo?? " vstala Hermiona a hodila prosebný pohled po ostatních.

" Já ti pomůžu," vykřikl Harry a vstal, za velké neradosti blonďáka tak prudce, že málem shodil svou židli.

" No tak nebuď do toho tak hrrr......???"

" Radši drž pusu Ronalde. To ty si nikdy takhle nespěhal proto, aby si mi šel pomoct!" ohradila se Hermiona a šla za kamarádem do kuchyně. Fred z Georgem na mladšího bratra hodily významné pohledy a začali si jej okamžitě dobírat. To už ovšem ani Harry ani Hermiona neslyšeli.

" Víš, že mi celou tu dobu, co jsme tam teď seděli, ojížděl nohu," vydechl Harry, když sypal na misky s pudinkem hroudy kakaa.

" No to si děláš srandu, Malfoy tě sváděl?? A pod naším stolem, wau!!" Hermiona se celá rozzářila.

Harrymu se začala klepat ruka, když viděl její nadšení a pár hrstek Granka skončila na podlaze.

"Dávej pozor kam to sypeš, " smála se Hermiona a raději mu vytrhla sýtko z ruky.

" Jak se můžeš ještě smát? Ty si to plánovala, že jo. Mělo to snad nějaký důvod, to že si jej pozvala. Fakt odporný " , skřížil nepříčetně ruce a opřel se o kuchyňskou linku.

" Nic jsem neplánovala. Tak se laskavě uklidni," ohradila se Hermiona. " A krom toho očividně tě chce, měl bys být rád. A nedělej se. Je mi jasné, že ti vůbec nevadilo, že tě sváděl", šibalsky se na něj usmála a namířila si to do jídelny.

Harry už byl rudý vzteky, nechápal proč, ale narážky, co se týkali jeho a Malfoye, jej vytáčely.

" Nemohl jsem se ani bránit. To jsem mu jako měl říct přede všema, ať laskavě přestane třít svoji hnátu o moji nohu?? Jsi šílená. A navíc už budu muset jít. Je pozdě a já musím zítra brzo do práce."

"Ale Harry, nevymlouvej se. Chceš utéct před ním, že jo??" položila tácek plný pudinku na stolek a koukla smutně na kamaráda.

" Před kým že to utíká??" zeptal se Draco, zastavil se přímo před nima.

" Nevracely jste se, tak jsem si myslel, že třeba budete chtít pomoct ? " usmál se a mlsně si přeměřil Potterovu postavu.

" Od kdy Malfoyové někomu dobrovolně pomáhají, " odfrkl si Harry.

Přítomnost blonďáka mu nedělala nijak dobře. Zase cítl, jak se mu chvěje celé tělo, podivné mravenčení v břiše.

Draca jeho poznámka zebolela, snad víc než by sám čekal. Možná právě proto, že přišla zrovna od něj.

" To si ale přehnal Harry. Draco nám přeci pomohl hodněkrát, nebo si nepamatuješ?" štěkla naštvaně Hermiona. Vzala tác a odkráčela do jídelny.

" Promiň Draco, já jsem to tak nemyslel," sám nevěděl, proč to řekl, hlavně se chtěl co nejrychleji dostat z jeho blízkosti.

Malfoy byl ale jiného názoru. Prudce jej přirazil ke stěně a přimáčkl se k němu. Tak dlouho chtěl znovu pocítit horkost jeho těla. Jejich obličeje byly tak blízko, že mohl cítit Harryho dech na jeho tváři. Čekal, že se ho černovlasý bystrozor bude snažit odstrčit, ale žádná odpudivá reakce nepřicházela.

Harrymu se z té blízkosti podlamovala kolena a možná by klesl k zemi, kdyby jej Dracovo tělo netlačilo ke stěně. Olízl si suché rty.

Draco fascinovaně hleděl na jeho jazyk. Chtěl políbit ty rty, které jej celý večer tolik dráždily. Téměř je spojil k polibku, ale Harryho ruka jej zastavila.

" Né Draco, prosím," zašeptal Harry, znělo to až zoufale.

" Tady né, " své ruce zavěsl kolem Malfoyova krku.

Draco, ač nerad se začal pomalu odtahovat.

" Je to jen místem, nebo mnou??" zachraptěl.

Touha už mu spalovala i hrdlo. Jeho oči jí byly plné. Prosím, ať mě znovu neodmítne, i když pochyboval o tom, že by ho to dnes nějak zastavilo.

" Místem?!" U Merlina, fakt to řekl?? Místem!! A Malfoy mu snad dává nabídky nebo co??

Draco si v duchu oddychl.

" Takže po dezertu," usmál se blonďák a vydal se po chodbě směrem, kterým šla před chvíli Hermiona.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tara Tara | E-mail | Web | 3. července 2009 v 14:30 | Reagovat

:-Dwow, téééda, tohle by se mělo vážně vydat:-D...dle mého názoru a jelikož jsem knihovnice tak vím o čem mluvím- by to mělo úspěch, spíš už jen teda v dospělém oddělení ale mělo. Jsi šikulka holka;-)A musím ocenit i styl psaní, četla jsem leccost a leccos i hodnotila a ty si vedeš dobře;-)Jen tak dál:-)

2 Lada Lada | 23. srpna 2009 v 1:25 | Reagovat

Uff, pěkně žhavé, jsi dobrá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama